Když je vedro k padnutí (I. díl)

Co dělat, když je vedro k padnutí? To, které nás pronásledovalo poslední dny i předchozí týdny, a podle meteorologů si ho do konce prázdnin ještě užijeme. Ideálně nic. Nepřehánět to s mentální ani fyzickou aktivitou.

Naplánovat hory, ledové jeskyně, polarium. Jet lyžovat na ledovec. Válet se u slané nebo sladké vody, která má na břehu stín. Jasně, hraběcí rady, které nikdo, kdo se právě smaží v horku velkoměsta, moc neocení.

Co teda s tím? Jak se v době, kdy je v Čechách větší teplo než ve Středomoří, nekoupat 24h denně ve vlastním potu a neupéct zaživa?

Pitný režim

Určitě jste to slyšeli asi „jen“ 100x. Ale opakovaní je matka však víte koho. Pro tělo na pití je nejvhodnější neperlivá voda. Ideálně kohoutková. Balené vody jsou a) neekologické (zbytečný odpad). Za b) jejich kvalita a chuť je u některých značek s ?. Za c) bůhví, jak s nimi výrobci  zacházejí, než dorazí do naší sklenice (ozařování atd.).

Před „voda z kohoutku“ je potřeba doplnit velkým písmem FILTROVANÁ. Proč? Když ji nepřefiltrujete, musí to za vás udělat vaše ledviny, játra a další systémy v těle. Nejsou z toho nadšené. Nenuťte je pracovat přesčas. U většiny z nás mají i bez toho práce jak na kostele.

Pro ty, kteří furt dokola řeší, jestli je/není filtrování vody jen zbytečné vyhazování peněz a marketingový tah, článek z pera české odborné veřejnosti.  (odemkla jsem ho vč. prokliku na podrobné info k normám). Tématem je často omílaná „kvalita“ české kohoutkovky a měkké normy na pitnou vodu, o kterých veřejnost nijak nepřekvapivě nikdo neinformuje (na rozdíl od údajné parádní kvality naší kohoutkovky, která je pro mě asi stejně durch profláklá a trapná, jako oblíbená česká novorozenecká „umrtnost“).

Všimla jsem si, že  v rodinách, kde je filtr na vodu neprůchozí záležitost, to řeší hlavně muži. Ženy mi na konzultacích říkají, že partner to nepovolí. Prý blbost, marketingový tah, atd. …
Snad bude pro tyhle „odborníky“ na kvalitu vody ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd a hydrochemik Martin Pivokonský dostatečnou odbornou autoritou. „Vtipné“ je, že stejné rodiny často utrácejí hafo peněz za zbytečně předražená a často nekvalitníprobiotika, protože mikrobiom, o který je potřeba se pořádně starat. Ne že by mi po výdajích takových rodin něco bylo. Ale proč to dělat jednoduše a od kořenů, když to jde draze, složitě a přes flikování následků?

Čím filtrovat?

O filtračních systémech a jejich výhodách a nevýhodách by to bylo na několik samostatných článků. Existují zařízení za tisíce až desítky tisíc, která se montují přímo na vodovod. Taky jednoduché filtrační konvice, z nichž ty nejkvalitnější často zvládnou +/- podobnou práci. Při výběru se řiďte zdravým selským rozumem a individuálním rozpočtem.

Počítejte, že výrobci vám vysvětlí, že právě jejich zařízení je nejlepší, nejúžasnější a přefiltruje všechno od chloru až po tchýni. Navíc skoro zdarma. Kromě kladů se zajímejte i o zápory. Zkušenosti dlouholetých uživatelů z masa a kostí (kapitola Co vám prodejci neřeknou) najdete na netu.

Než se rozmyslíte (nebo pokud pro vás napevno namontované zařízení není teď z jakéhokoli důvodu možné),  postačí vám kvalitní filtrační konvice. Možná nakonec zjistíte, že je to v tuhle chvíli nejoptimálnější řešení. Nerada píšu o konkrétních značkách, ale na konvici začínající na B. rovnou zapomeňte. Trabantí nedochůdče mezi mercedesy s nemálo mínusy.

Co umí kvalitní filtrační konvice

Má vícestupňovou filtraci, umí odstranit chlor, pesticidy, bakterie, těžké kovy a další nečistoty. Eliminuje vznik vodního kamene, v některých případech lehce zvyšuje pH vody. Nádoba ideálně skleněná. U plastu chtějte BPA free. Když umí i něco navíc, např. zvyšuje ORP vody (její antioxidační vlastnosti), nebo v ní zachovává pro tělo důležité minerály, jásejte a kupujte. Vyhráli jste Jackpot.

Konvice má samozřejmě i svoje mínusy. Riziko množení bakterií ve filtru je ten hlavní. Dá se to do určité míry ošetřit včasnou výměnou filtru. Na druhou stranu to není třeba zbytečně dramatizovat. I kdybyste nechali vodu v konvici stát několik dní, bude v ní méně bakterií, než se během 1 dne posbírá na vaší klávesnici nebo na mobilu. Většina lidí, která s filtrováním vody začne, se časem stejně přesune od konvice k lepšímu zařízení.

V neposlední řadě má filtrovaná voda výrazně lepší chuť. Rozdíl poznáte okamžitě. Taky pak budete u každé nefitrované kohoutkovky frfňat, že je hnusná. Filtrovaná voda používejte kromě pití i na vaření a na namáčení potravin (ořechy, semínka, luštěniny atd.).

To samé platí pro vodu na sprchování a koupání. Mikrobim (už nějaký pátek bohužel/bohudík? velmi trendy termín) nemáme jen ve střevech. Je součástí všech sliznic a samozřejmě je i na kůži. Stejně jako střevnímu vadí chlor&co. i kožnímu (nemusíte být hned ekzematik, aby vaší kůži pravidelné mytí chlorovanou vodou na denní bázi vadilo a poškozovalo ji). K tomu se většina škodlivin se přes kůži velmi rychle vstřebává do těla.

Na druhou stranu není dobré produkty na úpravu vody přeceňovat. Vážně někdo věří, že karafa od nejmenovaného japonského badatele v oblasti vody nebo šungit, které umí vodu skvěle energeticky zharmonizovat, z ní zároveň odstraní chlor a těžké kovy?  Zajímala bych se, jak? Neodstraní.

Osobně nejsem fanouškem reversní osmozy. Filtruje výborně, to zas jo.  Ale vyladit optimálně destilku, ať už přes remineralizační patrony, které můžete k filtraci přikoupit, nebo per lidský faktor tak, že přidáte do každé nádoby, kterou vypijete nebo použijete jinak, nerafinovanou kvalitní sůl, tekuté minerály apod., podle mého názoru a zkušeností z praxe optimálně nejde. Přijde mi na hlavu vyrábět filtrací intaktní vodu, do které musím zpětně pokaždé něco přidávat, aby byla dlouhodobě pitná.

Kolik vypít?

Záleží na kondici, konstituci, váze, věku, pohlaví, fyzické aktivitě. Teď v létě by to mělo být u dospělých být cca. 2-2,5-3l. Kdo má dlouhodobě v pořádku pitný režim, nepotřebuje přesná čísla. Obvykle pocitově ví, kolik jeho tělo potřebuje tekutin a kdy přidat/ubrat.

Dost lidí pije v dnešní době málo. Pak je třeba se řídit alespoň orientační hodnotou. Nezapomeňte ke každé kávičce minimálně 250-300ml F. vody navíc. (káva dehydratuje). V dnešních extrémně horkých dnech spousta lidí potvrzuje, že ke svému standardnímu pitnému režimu přidávají automaticky i 1l vody navíc. Tělo si řekne, když se ho naučíte vnímat a poslouchat.

Teplota nápojů

Pro optimální hydrataci a udržení stálého zdraví by měly mít tekutiny minimálně pokojovou teplotu. Teplejší nebo teplé jsou samozřejmě v pořádku. Kdo jede v čínské medicíně, ví, že i v létě je pro většinu vhodnější teplé nebo aspoň vlažné pití.

I když je prvním subjektivním dojmem zdánlivý pocit ochlazení, doporučuji vyhýbat se pití z chladničky a přidávání ledu do nápojů. Jejich pravidelná konzumace ochlazuje vnitřní orgány, bere jim energii, a (jakkoli se to někomu zdá paradoxní) blokuje v těle horko, které se snaží dostat na povrch. Ve vedrech medvědí služba.

Co pít kromě vody a s čím to nepřehánět

Voda s vodou furt dokola časem omrzí. Přidejte do ní pár kapek šťávy z ovoce (citron, limeta, pomeranč, atd.), pokud máte ovoce v bio kvalitě, přihoďte do vody pár nakrájených plátků. Skvěle funguje i nakrájená bio okurka.

1. sypané čaje – volte hlavně zelené a bylinkové (termicky ochlazuje většina zelených, z bylin hlavně máta), jinak vybírejte podle chuti a preferencí. Doporučuji snížít koncentraci. Vyzkoušejte, jak vám to chutná, když použijete dávku určenou na šálek do 500ml nebo většího množství vody. Bomba osvěžovadlo (nejen) pro letní dny je japonská matcha. Dá se pít samotný, s citronem, míchat s alternativami mlék (ořechová atd.). Oblíbené druhy moje a lidí, které doprovázím, prodávají v Tea Mountain. V e-shopu je najdete pod japonskými čaji. Bezkonkurenční česká topka je pak Rishe Tea (specialista na japonské čaje). Varuji“ předem, nákupy jsou nebezpečně návykové. neodejdete jen s matchou (platí pro Tea Mountain i Rishe).
2. fermentované nápoje – před pár lety jsem byla u tibi kefíru  hodně skeptická (já a cokoli perlivého se nepotkáváme). Zpětně jsem moc ráda, že jsem mu dala šanci. V naší domácnosti si drží po F. vodě stabilní 2. místo v oblíbených nápojích. Fermentace tibiků jede celoročně bez přestávky. Stálice v příchutích jsou u nás citron a červená řepa. Potřebujete tibi krystalky, F. vodu a kvalitní návod. Poznáte ho tak, že vylučuje antifermentační blbismy jako skladování v plastu (pokud vám nápad, strkat jakýkoli ferment do plastu přijde úplně to…, mě taky), přidávání libovolných sladidel od datlového sirupu po marmeládu a nastavení přesné délky fermentace na xy hodin. Nejkvalitnější, blbuvzdorný a lety prověřený máte tady. Další fermentované nápoje jako kombucha, GBP, cider atd. taky fajn. Většinou se ale jedná o tzv. divoké fermenty. S ohledem na stav střev a mikrobiomu většiny populace můžete mít reakce. Individuální opatrnost je na místě (na rozdíl od vodního a mléčného kefíru a řepného kvasu, recepty u Jany D.P na webu). To samé platí i u bezpečných fermentů, když s nimi začínáte. Hlavně pokud máte jakékoli autoimunitní onemocnění. Začínat na malých dávkách a velmi opatrně (někdo musí po kapkách, aby vás nepřekvapilo, že i 1 ČL může být v individuálním případě moc).
3. čerstvé ovocné a zeleninové štávy, smoothies – výborné zpestření pitného režimu. Jsou hodně koncentrované. Pokud je chcete pít dlouhodobě a nemáte v plánu zároveň detoxikovat nebo se po…, pro pravidelné pití je vždy lepší je ředit F. vodou. Hromadu receptů na štávy (odšťavňují se) i smoothneies (mixují se) najdete na webu mých oblíbenců Kris Carr a Joea Crosse. Skvělé recepty má také FMTV.
4. kokosová voda – mladý kokos obsahuje vitamíny, minerály, antioxidanty, dodá tělu elektrolyty. Je to to takový přírodní ionťák a ještě dobře chutná. Co chcete v horku víc?
5. zelené potraviny - další skvělý osvěžovač a ochlazovač vhodný do horkých dnů. Začala bych tekutý chlorofyl, který se ředí F. vodou. U zelených potravin doporučuji otestovat a zvážit individuální snášenlivost. Určitě nejsou vhodné pro každého a neměli by se konzumovat celoročně ani dlouhodobě (bez ohledu na to, co říká jistá MLM firma). Kromě ječmene seženete v prášku i chlorellu a spirulinu. Všechny tři superfoods koupíte ve výborné kvalitě např. na Salvia Paradise, Ječmen kupujte vždy jako sprejově sušenou vylisovanou šťávu. Jiná koncentrace, kvalita a účinek. Taky ho kromě jiného spotřebujete menší množství než u prášku ze sušené rostliny.

Káva a další společenské „lubrikanty“ (alkohol, nikotin a spol.) – pokud jste zvyklí se při únavě i v horku speedovat kávou, myslete na to, že dehydratuje, „překyseluje“ a zvyšuje horko v těle. Když bez ní nemůžete být, je potřeba k ní vypít hromadu F. vody navíc. Pro někoho funguje jako stejně dobrý nakopávač čaj matcha nebo větší množství zeleninových šťáv a/nebo smothies (čím zelenější, tím lepší).

Bulletproof káva – další z trendů, který v posledních letech dorazil do ČR. Má hodně přiznivců i odpůrců. Obecně nemám ráda názory ve stylu správných a špatných potravin, nápojů, suplementace a čehokoli dalšího. Vždy je na místě příslušnou věc v individuálním kontextu. K BP kávě se dá na základě plošných zkušeností z praxe ale obecně říct, že jako samostatné jídlo (obvykle snídaně) pro většinu dnešních lidí příliš vhodná není. Vstupuje do hormonálního systému a vyhazuje ho z rovnováhy. Individuálně oslabuje už i tak oslabené a vyčerpané nadledvinky (adrenální únava je téma na dalších 100 článků). Nalačno může oslabovat trávení (už tak oslabené trávení západní společnosti raději no comment). Opatrnost je na místě. Málokdo z nás je tak zdravotněpreventivně vědomý, aby před zahájením její pravidelné konzumace zaběhl k endokrinologovi a nechal si komplet nabrat hormonální hladiny.

Nedávno jsem u jedné „trendy“ žena četla, že ji hodně baví pocit nasycení a nastřelení na celé odpoledne. Smutné, že plno lidí slepě následuje trendy a nedochází jim, co se přesně v době popisovaného nastřelení v jejich tělech děje. Ani že jim to individuálně neprospívá. U bulleproof kávy platí stejně jako u čehokoli jiného použít zdravý selský rozum, kritické myšlení a vyhodnotit její přínos/škodlivost individuálně s ohledem na to, kdo se ji chystá konzumovat.

Alkohol i nikotin kromě jiného „překyselují“ a zvyšují horko v těle. Alkohol navíc dehydratuje. Článek není kázání o tom, že nemáte pít alkohol, nebo že je to špatně. Ale nezapomínejte, že v horku je to další zátěž pro tělo navíc. Možnosti, jak ho podpoříte, aby se s ní lépe srovnalo, je pití hromady F. vody a OOO (viz II. díl).

Jídlo

Tělo v pařácích většinu z nás intuitivně směruje k lehčí a ochlazující stravě. Zařaďte víc syrové zeleniny (pokud ji dobře trávíte), okurky, rajčata, listové saláty, čekanku, řapíkatý i bulvový celer. Ochlazují i klíčky. Z ovoce nejvíc melouny, všechny druhy citrusů a další tropické ovoce.

Pokračování v II. dílu